2 Redakce DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice Recept na kongres: Mikulov Kdo by odolal kombinaci dobrého vína a zajímavých přednášek, navíc v krásném prostředí moravského Mikulova? Takovou směs nabídnul 2. česko-slovenský ortodontický kongres, který byl zároveň 10. kongresem České ortodontické společnosti. Akce se konala na sklonku léta 17. – 19. září. Ukázalo se tak, že Češi i Slováci jsou schopni bezproblémově kooperovat a připravit zajímavý program. Hlavním tématem byla problematika otevřeného skusu, dále se v několika přednáškách představily v hlavní roli minišrouby. Zařazením tohoto tématu nám udělala velkou radost prezidentka kongresu MUDr. Gabriela Alexandrová. Doufejme tak, že se tématika minišroubů dostane ještě více na přetřes. Přednášky byly vybrány velmi citlivě, a tak se mezi „ostrá“ témata vtěsnalo i několik ne zcela tradičných příspěvků. MUDr. Eva Velíšková CSc. zavzpomínala na významné osobnosti, se kterými se setkala a které ovlivnily rozvoj naší i světové ortodoncie v poválečném období. Biolog a filozof prof. Stanislav Komárek se zase zamyslel nad společným sémantickým polem zubů u zvířat a lidí. Z bohatého programu vzpomeňme alespoň na některá jména: prekurz obstaral prof. Ravindra Nanda, který přiblížil současný pohled léčbu otevřeného skusu, MUDr. Jiří Petr se pak zaměřil ortodonticko-chirurgickou léčbu pacientů s otevřeným skusem. Dr. Kevin Young potom přenesl tématiku k užití minišroubů, Dr. Giuliano Maino se zaměřil na jejich roli v současné ortodontické léčbě. Kongres byl obohacen o program pro laboranty a asistentky a dva výborně organizované a příjemné společenské večery. Celkově se tak ukázalo, že výjezd do krásného jihomoravského kraje, excelentní přednášky a československý duch jsou tou správnou cestou do budoucna. Editorial Ještě donedávna končily zpravidla diskuze o nejhmatatelnějším moderním trendu, globalizaci, velmi protikladnými a těžko smiřitelnými závěry. Podle jedněch povedou širší ekonomické vazby k hlubšímu národně-kulturnímu porozumění, druzí upozorňují na škody spojené s využíváním levných pracovních sil a s národně-kulturním uvědoměním. Jakkoli tyto nástrahy a výzvy neztrácejí na významu, trend je zřejmý: vzdálenosti se zkracují (svět se zmenšuje) a paleta možností se rozšiřuje (svět se roztahuje). Postupem času se stále jasněji ukazuje k čemu synchronní roztahování a zmenšování světa překvapivě často vede. V proudu myšlenek by se toto směřování mohlo zachytit takto: první dojem absence jasné smysluplnosti, sdílené rozčarování zúčastněných stran, dokonalá nejistota o původu poslání té které činnosti, nepředvídatelnost hraničící s iracionalitou, vynucená či dobrovolná přizpůsobivost a pružnost, citlivost pro detail na úkor celku, tendence specializovat se, zaměřenost paradoxně ústící ve vyrovnanou smysluplnost. Jako by mnohými pociťovaná zásadní nemožnost pojmout celek v jeho komplikovanosti jako se to naposledy dařilo eklektickým renesančním mistrům, nedovolovala ztratit se v širším záběru a umožňovala soustředit se pozorněji na výsek celku. Fotografie jako symbol moderní doby, film jako předzvěst budoucího nálezu – znovunalezení smyslu ve smyslu pro detail. Poprvé mě tyto myšlenky zastihly na stomatologické konferenci – setkání výsostných odborníků, precizních umělců, apoštolů zaměřenosti. Špičkoví ortodontisté a endodontisté ve specializaci pokročili snad nejdále s pomyslným vrcholem disciplíny v precizní přirozeně působící náhradě (či záchraně) jednoho poškozeného zubu, který má v zubní dutině a implicitně v celé lidské společnosti své nenahraditelné místo, přestože o tom obyčejně nepřemýšlíme. Náznaky jsou všudypřítomné. Vezměte si příklad odlehlého čínského města Lishui, kde tamní skupina umělců podporovaná vládou každý měsíc vytvoří tisíce olejomaleb italských Benátek – města, o němž v životě neslyšeli, na kontinentě, který nikdo z nich nenavštívil – se všemi důležitými detaily stěn neznámé budovy (Dóžecího paláce na náměstí svatého Marka). Proto se také snažíme o maximální různobarevnost našich článků. I místní lokální jevy a vysoce specializované činnosti mohou v globalizovaném světě nabývat nečekaných souvislostí s paralelami v povolání zubního lékaře. Všechny cesty se totiž kdesi v dálce, ne-li zrovna v Římě, to ať uváží každý sám, sbíhají do jednoho místa – oznamují příchod skutečné modernity, vázáné na detail v jakémkoliv smyslu. Přeji všem čtenářům mnoho smysluplně stráveného času, ať už četbou, prací anebo ve společnosti těch nejbližších. pokračování ze strany 1 Nejen odborná obec byla zvědava na skutečnost, jak se Pragodent vyrovná s ekonomickou krizí, která se všeobecně projevuje sníženým zájmem diváků. V tomto ohledu je třeba říci, že Pragodent ukázal svojí sílu a i v čase krize si udržel postavení středoevropské jedničky. Zaznamenali jsme sice menší úbytek návštěvníků, ale i tak se předvedl veletrh ve velmi slušné kondici. Někteří vystavovatelé byli dokonce spokojenější než v minulých ročnících. Na druhou stranu nelze nevidět některé problémy spojené s loňským požárem. Když odhlédneme od faktu, že rok po neštěstí ve věci slibované dostavby a rekonstrukce se věci nepohnuly příliš dopředu, zůstává tu problém s kompenzací za zničené expozice jednotlivým vystavujícím. Zálohy za Pragodent 2008 vystavovatelé zaplatili v předstihu, ale z důvodu požáru se odehrál pouze jeden den veletrhu. Poškození očekávali, že Incheba jim vrátí úhrady za dva neuskutečněné dny. Podle našich informací Incheba skutečně v době po požáru nabídla vrácení dvoutřetinové částky za pronájem výstaviště, ale nakonec od toho ustoupila. Místo toho Incheba později přišla s nabídkou, aby poškození vystavovatelé využili v době konání veletrhu v roce 2009 její návrh bezplatného pronájmu. Celou situaci vysvětlil ředitel marketingu a komunikace společnosti Incheba pan Radovan Ježovič takto: „Měli (vystavovatelé – pozn. redakce) tedy nárok na kompenzaci za dva dny, což Incheba splnila tím, že letos měli pronájem výstavní plochy na dva dny zdarma. Navíc, jako bonus, jim poskytla zdarma ještě jeden den navíc.“ Tuto možnost prý využila naprostá většina vystavovatelů. Na náš Martin Šturma šéfredaktor dotaz, co se odehrálo v případě, když poškozený vystavovatel se nechtěl účastnit letošního veletrhu a požadoval vrácení peněz, jsme již odpověď nedostali. Letošní Pragodent se dokázal poprat se všemi problémy, které mu v průběhu roku přicházely do cesty, a nakonec odchází jako vítěz. Otázkou je, jestli Incheba nedosáhla Pyrrhova vítězství. Již teď je jasné, že Česká stomatologická komora ukončila spolupráci s Inchebou a hodlá představit vlastní dentální veletrh pod názvem Expodent. Přesto Incheba již oznámila, že Pragodent 2010 se uskuteční 7. - 9. října 2010. DZ